Apollo 11: Jak přistání na Měsíci připravilo o řeč i televizní legendu

Slavné citáty někdy při svém vzniku zapadnou a jejich svědci si význam slov uvědomí až zpětně. V případě jednoho z nejslavnějších výroků v moderních dějinách bychom dokonce mohli říct, že doslova prošuměl.

„Slyšel jsem, že říkal něco o malém kroku pro lidi, ale tu druhou větu jsem nezachytil,“ poznamenal ve studiu americké stanice CBS moderátor Walter Cronkite. Bylo 20. července 1969 a on provázel diváky přímým přenosem z přistání Apolla 11 na Měsíci. Astronaut Neil Armstrong zrovna sestupoval z poslední příčky lunárního modulu a ve 38 letech se stal prvním vyslancem lidstva, který vstoupil na povrch Měsíce.

Představte si, že si celé měsíce dopředu chystáte, jakou větou v tu mimořádnou chvíli ohromíte obyvatele planety Země u mrňavých obrazovek a velkých rádií − a on vám pak nikdo pořádně nerozumí.

Moderátor Cronkite slyšel aspoň půl věty. Ale astronaut Walter Schirra, který s ním přenos komentoval, nepochytil ani slovo. „Myslím, že teď mluvil Neil. Ovšem nerozuměl jsem tomu,“ svěřil se divákům. Naštěstí měli uši nastražené jejich kolegové ve štábu, takže půl minuty poté Cronkite upřesnil, co vlastně ta rozmazaná postava daleko ve vesmíru říkala.

A to se pak ještě další desítky let řešilo, jestli Armstrong svou slavnou větu vůbec pronesl správně. Podle záznamu to totiž vypadá, že v angličtině řekl „step for man“ místo „step for a man“. Šlapete v měsíčním prachu, ještě ani nevíte, jestli se vůbec v pořádku vrátíte domů, ale už máte v zádech jazykovědce. Armstrong trval na tom, že říkal „a man“, jenže neurčitý člen jednoduše zanikl v nekvalitním signálu.

Anglické znění ovlivňuje výklad i překlad citátu. Obecně se má za to, že astronaut mluvil o malém kroku pro člověka, ale velkém skoku pro lidstvo. Pokud by neurčitý člen vypustil, znamenalo by to, že mluvil o malém kroku pro lidi obecně.

Nejspíš si říkáte, že je to blbost a Armstrong snad dobře věděl, co chce říct. Přesto se veřejná a odborná debata táhla tak dlouho, až to vypadalo, že se astronaut naštve a všechny experty takříkajíc vystřelí na Měsíc. Před 20 lety připustil, že to jedno písmenko opravdu není slyšet. Nakonec všechny jazykové puristy přesvědčil programátor Peter Ford, když v roce 2006 analyzoval nahrávku pomocí specializovaného programu. Vykreslením záznamu do křivek prokázal, že hledané „a“ tam skutečně je, i když sotva postřehnutelné.

Legendární astronaut se tak šest let před smrtí dočkal satisfakce.

Televizní přenos z Měsíce se ale naštěstí nestal jen kapitolou v dějinách lingvistiky. Měl také jiné historické parametry. Živé vysílání podle odhadů sledovalo více než půl miliardy lidí po celém světě − včetně diváků Československé televize, v níž ho komentovali Antonín Vítek, Jan Kolář a Josef Doubek. Pamětníci té události se neshodnou, jestli byl obraz legálně objednaný, nebo byl díky šikovnosti techniků neoficiálně přebíraný z trasy určené pro Vídeň.

Se záběry mise vesmírné lodi Apollo 11 je to vůbec složité: zdrojové nahrávky jsou nejspíš nevratně smazané, pro budoucí generace tedy NASA nechala restaurovat televizní záznamy z různých zdrojů, včetně archivu CBS. Také britské televizní stanice BBC a ITV nezachovaly skoro nic, jen fragmenty a fotografie. Německá WDR si naopak celý záznam svého studia uschovala. Československé televizní vysílání archivováno není.

Nejlepším dokladem té nádherně probdělé letní noci roku 1969 je tedy kompletně dochovaný záznam Československého rozhlasu ve vynikající kvalitě, ze kterého nadšení sálá i po půl století (1. část, 2. část).

Ve Spojených státech sice vesmírné dobrodružství zprostředkovaly také stanice ABC a NBC, ale ani dohromady nedokázaly čelit tehdejší popularitě Waltera Cronkita na CBS. Měl neuvěřitelnou výdrž a s nadšením popisoval každý technický detail, který si o kosmickém programu nastudoval.

Jeho zápal se přenášel na diváky, a když modul Orel přistál, Cronkite nedokázal potlačit dojetí. „Jémine… to je tedy den. Člověk na Měsíci. Wally, řekni něco, já nemám slov,“ vybídl svého kolegu. Žurnalistická legenda, která před pár lety oznámila národu smrt prezidenta Kennedyho, na chvíli oněměla úžasem.

Vyšlo 15. července 2019 jako komentář v Hospodářských novinách