Cirkus kolem výročních zpráv České televize

Mám připraveno několik vystoupení a o zábavu bude postaráno, oznámil před měsícem svým příznivcům na Facebooku komunistický poslanec Jiří Valenta. Řeč byla o výročních zprávách České televize, které stále ještě sněmovna neprojednala a na které má přijít řada v pátek 10. května.

Hlasovat by se mělo o čtyřech dokumentech, přičemž nejstarší popisuje činnost televize v roce 2016. Je to hra nervů, část politické scény si chce na Kavčích horách zchladit žáhu, a proto se schvalování dokumentů oddaluje. Připomeňme, že zákon o České televizi říká, že sněmovna může odvolat Radu ČT, pokud poslanci dvakrát po sobě neschválí výroční zprávu o činnosti nebo výroční zprávu o hospodaření. Může, nemusí. Ale čím dál hlasitěji jsou slyšet ti, kteří by byli rádi, aby to udělala a pak vybrala 15 nových lidí dohlížejících na veřejnoprávní televizi.

Intenzita vystoupení kritiků České televize v posledních dnech zesílila. Poslanec Valenta už podal přihlášku do rozpravy k výročním zprávám za rok 2016 i 2017. Jiný poslanec, bývalý člen SPD Lubomír Volný, svolal tiskovou konferenci, na které veřejnoprávní médium nařkl ze "závažné hospodářské kriminality", do které jsou prý zapojeni manažeři Kavčích hor, členové Rady ČT i někteří členové dolní komory parlamentu. Se spekulativními výroky o údajných veřejných zakázkách bez výběrového řízení přišel i předseda sněmovního mediálního výboru Stanislav Berkovec (ANO). Tedy téhož výboru, který všechny výroční zprávy doporučil schválit.

Je poměrně zvláštní, že se poslanci od ledna nedostali k hlasování. Teď máme květen, možná na rozhodnutí zase nedojde, a tím se bude seznam neprojednaných výročních zpráv postupně rozrůstat.

Na konci března odešla do sněmovny výroční zpráva o činnosti České televize v loňském roce, k jejímuž projednání se ještě nedostal ani mediální výbor. O prázdninách dostanou poslanci na stůl další výroční zprávu, tentokrát o televizním hospodaření. A do toho jim začnou přibývat také výročky Českého rozhlasu nebo ČTK.

Kvůli vlastní liknavosti a v některých případech kvůli nepřehlédnutelné pomstychtivosti tedy budou poslanci zavaleni dokumenty. A televize nebude vědět, na čem je.

Už zmíněný poslanec Berkovec v rozhovoru pro Parlamentní listy uklidňoval, že případné neschválení zpráv neznamená automatické odvolání Rady ČT. "Je skutečně pouze ohrožena," dodal mnohoznačně. "Zamítnutých zpráv může být třeba deset a pořád se nemusí nic stát," tvrdí. Odvolání radních současnou sněmovnou by bezesporu vyvolalo nežádoucí mediální pozornost, a jak víme, předseda vlády je alergický na "blbé kecy" novinářů a opozice. To by mu jeho hnutí nejspíš nechtělo udělat, zvlášť v kontextu toho, že se o jeho šéfa televizní reportéři pravidelně zajímají.

Jak by to asi vypadalo, kdyby ANO, SPD a KSČM hlasovaly v jednom šiku o shození auditovaných výročních zpráv nepohodlného média? Nejspíš i kvůli tomu premiér Babiš už v únoru vyzval poslance ANO, aby se ke komunistům a SPD nepřipojovali a schválení výročních zpráv naopak podpořili.

K zásadnímu pohybu ale může i bez neschválení zpráv dojít příští rok na jaře. Vyprší totiž mandáty třetiny členů Rady České televize. V březnu jich skončí 5 z 15, konkrétně Jan Bednář, Luboš Beniak, Vratislav Dostál, Michael Hauser a Ivana Levá. Blíží se tedy obvyklé stínové a černé divadlo v podobě volby nových radních, s veřejným slyšením nejspíš zkraje příštího roku.

Vzhledem k počtu uvolněných míst se dá očekávat slušně dlouhý seznam kandidátů, kteří budou náhle osloveni, jestli by nechtěli dohlížet na Českou televizi. Znovu se bude dělit revír.

V úvodu citovaný poslanec Jiří Valenta tvrdí, že komunistům nejde o rozvrácení podstaty existence České televize jako takové. Podle jeho lednového vystoupení ve sněmovně mu vadí údajně neprůhledné financování a "společnost poškozující styl zpravodajství". Výtky vůči hospodaření spojil například s tím, že veřejnost nezná platy moderátorů, zatímco ústavních činitelů ano.

Ale vážně chceme veřejnoprávní televizi, s jejímž zpravodajstvím budou naprosto spokojeni zrovna politici?