Dave Barry: Nečtěte to, jestli spíte

Do not read while sleeping (Originál vyšel 30. června 2002 v Miami Herald)

Tématem dnešního sloupku je nedávný článek deníku Washington Post, podle kterého výrobce elektrických spotřebičů, počítačů, aut atd. zajímá, proč Američani nečtou návody k použití.

UPOZORNĚNÍ: TENTO SLOUPEK BYL NAVRŽEN POUZE PRO ÚČELY ČTENÍ. NEPOUŽÍVEJTE HO JAKO OBINADLO.

Jedním z rozhodujících důvodů, proč spotřebitelé nečtou manuály, je, že takový typický návod začíná 15 až 25 stránkami výstrah, varujících před spoustou dost nepravděpodobných možností, jak se můžete dotyčným výrobkem zranit nebo zabít.

UPOZORNĚNÍ: NEČTĚTE TENTO SLOUPEK PŘI JÍZDĚ NA VODNÍCH LYŽÍCH. NEPODPALUJTE S TÍMTO SLOUPKEM OHEŇ V MÍSTNOSTI PLNÉ VODÍKU.

Typický spotřebitel reaguje na podobná upozornění následovně: „Copak by nějaký blbec vážně udělal něco TAKOVÉHO?“

Odpověď zní: „Bohatý blbec ano“. Důvodem existence takových varování přece je, že někde někdy nějaký zákazník s IQ ředkvičky jednu z těch bizarních věcí opravdu UDĚLAL, pak si vzal právníka, soudil se a porotě bylo jasné, že takových 300 milionů dolarů, vem to čert, by to mohlo spravit. Jenom své rozhodnutí nesdělila soudci okamžitě, protože nejdřív si chtěla aspoň objednat pizzu.

Rok co rok naskakují další odškodnění za škody způsobené výrobky, rok co rok výrobci musejí přidávat další varování do návodů k použití, rok co rok ředkvičkové mozečky vymyslí novou, vynalézavější metodu, jak se zranit. Přijde den, kdy u každé věci, co si koupíte, bude přibalen živý právník, zatavený v plastovém sáčku a uložený v krabičce; jakmile sáček roztrhnete, právník vyskočí a začne připravovat vaši žalobu za škodu způsobenou výrobkem. (Je to proveditelné, právníci s takovou specializací jsou trvalky, které vydrží bez vzduchu celá léta.)

Dalším důvodem, proč zákazníci nečtou manuály, je to, že současné výrobky MAJÍ PŘÍLIŠ MNOHO FUNKCÍ. (Já vím, já vím, už jsem si na to jednou stěžoval. Třeba mě zažalujte.) My - a když říkám „my“, hovořím za každou lidskou bytost na tomto světě - nechceme spoustu funkcí. Ve skutečnosti u většiny produktů chceme jenom dvě funkce: „zapnout“ a „vypnout“.

Příkladem takové funkce, o kterou nestojíme, je „obraz v obraze“. Díky této funkci můžete sledovat na většině obrazovky jeden program, zatímco druhý program se objeví v malém rámečku v rohu. Prodavač vždycky vychvaluje „obraz v obraze“ a návod věnuje mnoho stránek tomu, jak tuto funkci používat, kdybyste chtěli.

Leda, že byste ji používat nechtěli. Nikdy jsem neviděl byť jediného člověka, který by „obraz v obraze“ použil, protože si za a) nikdo nepamatuje, jak na to; za b) je otravné mít na jedné obrazovce dva obrázky; a za c) stěží najdete aspoň JEDEN pořad, na který se chcete dívat.

Třetím důvodem pro nečtení manuálů je, že mnoho zákazníků jsou muži, a my muži si přece nebudeme číst nějaký návod, nebo se ptát na cestu, protože bychom tím přiznali, že autor manuálu má větší… OK, větší ponětí o technice než my. Raději bychom zapojili náš nový DVD přehrávač tak, že bude rozpalovat disky do ruda a vystřelovat je napříč místností, než abychom přiznali, že autor manuálu, co se technologické stránky mužství týče, působí mnohem mužněji, než my.

Pokud tedy výrobci chtějí, abychom jejich manuály četli, musejí zapojit selský rozum a udělat několik jednoduchých kroků: 1) Vystěhovat všechny právníky do Iráku; 2) zrušit „obraz v obraze”; 3) Nepsat do návodů nic, kromě jasných základních pokynů, vytištených na hanbatých fotkách tenistky Anny Kournikovové. Tato opatření zásadně zlepší znalosti zákazníků a omezí nešťastné nehody.

(POZNÁMKA PRO VÝROBCE: Ujistěte se ovšem, jestli to OPRAVDU je Anna Kournikovová, jinak vás zažalujeme.)

© 2008 Dave Barry, published by The Miami Herald Media Co.