FaceApp jako budíček. Proč se bojíte zrovna ruské aplikace?

Svět má zase o čem diskutovat. Ruská aplikace FaceApp, díky jejímž algoritmům umí vaše selfie omládnout nebo zestárnout, se stala tak populární, že se kvůli ní jeden z amerických senátorů obrátil na FBI. Varovný prst po pročtení uživatelských podmínek zvedli i experti na ochranu soukromí.

V dokumentu, který nikdy nikdo nečte, je mimo jiné pasáž, v níž uživatel souhlasí s tím, že jeho fotku bude majitel aplikace libovolně používat i s jeho jménem nebo přezdívkou. Obavy vyvolalo i ukládání fotek na vzdálené servery, odkud je firma maže do dvou dnů. Tvrdí, že nepoužívá ruské servery, ale mezinárodní úložiště od Googlu a Amazonu. A kdokoliv prý může přes nepříliš přátelský formulář v aplikaci požádat o smazání osobních dat.

FaceApp je jenom jedním z dalších příkladů, jak rychle se vzdáme soukromí, pokud si myslíme, že je všechno mezi námi a aplikací a nikdo další se k tomu nedostane. Vzpomeňte si, kolik zábavných testů jste dělali na Facebooku buď osobně, nebo vás do nich zatáhli vaši přátelé. Asi máte mezi známými nějakou dámu, která si rozjasnila den zjištěním, jestli je krásnější než Kleopatra. Anebo zamilovaný pár, jenž si nechal pomocí zábavné hry potvrdit, že spolu bude až navěky (a teď tuto vzpomínku ironicky sdílí).

Zajímalo vás snad někdy, kdo podobné kvízy vytvořil a k jakým datům měl přístup, nebo jste prostě přeskočili jejich výstupy a dál to neřešili?

Pro mnoho lidí nejde o podstatnou věc. V diskusích o FaceApp se dočtete, že oni přece nic škodlivého do aplikace nenahrávají, používají veřejnou fotku a s tou ať si Rusové dělají, co chtějí. „Jestli se Putinovi tak líbím, ať se na mě klidně podívá!“ shrnula to jedna uživatelka na Facebooku. Není to specificky česká věc, stejné je to v diskusích v zahraničí.

Postoj k tomu, co je internetové soukromí, je částečně ovlivněný dřívějšími skandály. Je těžké znepokojit se možným únikem dat v zábavné aplikaci, pokud co chvíli slyšíte, že osobní údaje neuhlídaly mnohem významnější firmy.

Nejsou to ani dva týdny od chvíle, kdy americká Federální obchodní komise rozhodla o rekordní pokutě pro Facebook za narušování soukromí uživatelů. Ani těch pět miliard dolarů ale pro největší sociální síť na světě nic zásadního neznamená. Není to ani desetina jejích loňských výnosů z reklamy. A tu prodává díky podrobnému sociodemografickému cílení na základě osobních údajů, které jsme jí všichni poskytli.

FaceApp je mediálně lákavá kvůli tomu, že je z Ruska. Pokročilé algoritmy na zpracování obrazu tamním vývojářům jdou. Pamatujete si, jak před třemi lety pobláznila svět jiná mobilní aplikace s názvem Prisma? Nahráli jste do ní fotku a ona ji napodobila jako umělecké dílo ve výtvarném stylu světoznámých malířů. Vymyslel ji tehdy Aleksej Moisejenkov, spoluzakladatel moskevské firmy Prisma Labs. Když se podíváte na kontaktní údaje dnes, zjistíte, že vedou ke zprostředkovatelskému agentovi do kalifornského Sunnyvale nebo do anonymní kancelářské budovy v kyperském Lemesu.

V uživatelských podmínkách má totéž, co FaceApp: může si s vašimi fotkami dělat, co chce, a nedat vám za to ani korunu. Jste klidnější, když vám to sděluje někdo z Kypru?

Máme přirozený sklon víc důvěřovat firmám, jejichž sídlo je v EU nebo obecně v rozvinutých státech OECD. Ovšem jen pokud se vůbec staráme o to, co se s našimi daty děje, a nenadáváme na ochranu osobních údajů jako na výmysl z Bruselu, který jen komplikuje podnikání.

Ale i když bude aplikace sídlit v Praze, musíte se spolehnout na důvěryhodnost jejího autora. Nemáte žádnou možnost ověřit, co se skutečně s vašimi daty děje a kudy proudí. Do technického řešení nevidíte a čím větší je objem zpracovávaných dat, tím pravděpodobnější je, že využívá robustní zahraniční platformy.

Aféra může sloužit také jako dobrá studie o vzniku a zániku internetových fenoménů. FaceApp je v provozu více než dva roky, přesto si maximální vlnu zájmu prožívá až teď. Funguje přitom pořád stejně. Jsou budíky, které zkrátka zazvoní až se zpožděním.

Vyšlo 22. 7. 2019 jako komentář v Hospodářských novinách