Glosa: Jaký obsah najdete na LinkedIn?

O LinkedInu se už dlouho tvrdí, že je „stále populárnější“. Existuje 16 let a za tu dobu dorostl na zhruba 600 milionů registrovaných účtů. Zdůrazněme registrovaných, neznamená to aktivně používaných. Samotný LinkedIn nedávno zveřejnil statistiku, že se na něj měsíčně přihlásí 60 milionů lidí na počítačích a 20 milionů z telefonu. Prodejci reklam na této síti ale tvrdí, že se zájem zvyšuje a LinkedIn je sociální síť budoucnosti. Pokud jste tam po čase přišli, nejspíš narazíte na několik opakujících se kategorií pravidelných přispěvatelů.

Budoucí Steve Jobs lajkuje, sdílí nebo dokonce vytváří obrázky plné motivačních citátů a články o zaručených návycích úspěšných lidí. Určitě vás překvapí, co všechno údajně řekl vizionář z firmy Apple, jakou sestavu ranního cvičení dodržuje kanadská manažerka a jak řídil porady japonský multimilionář Nervy Nakaši. Pokud se na LinkedIn přihlásíte častěji než jednou za měsíc, nejspíš vícekrát zahlédnete různě graficky zpracované heslo, že lidé neopouštějí špatnou práci, ale špatného šéfa. Nebo že si nevybírají zaměstnání, ale lídra. Případně anglické sdělení, že základem dobré práce je skvělá atmosféra v týmu.

Moderní objevování Ameriky se bez anglického moudra zachyceného do dvou vět neobejde. Tam, kde v 80. a 90. letech museli lidé jako Deepak Chopra sepisovat celé knihy, teď stačí lídrům a hledačům instantního štěstí výpisky z blogů o osobnostním rozvoji. K naplnění vizí vždycky chybí jen krůček, šance se chytají za pačesy, sny nikdy neproklouznou mezi prsty. A životní bohatství získáte tak, že se pro něj rozhodnete. Nejlépe po sérii přednášek podle Revoluční Certifikované Metody™, která vás posune dál. Prozradí vám tajemství vnitřního klidu úspěšných lidí za částku, jež je ve srovnání s budoucím ziskem vlastně jen symbolická. Budete stát na ramenou obrů, vstoupíte vyrovnaní do věku Vodnáře a přinejmenším si hezky popovídáte s někým, kdo sice neviděl psychologii ani z rychlíku, ale umí o ní mluvit.

Kde je personalistika, tam dnes nesmí chybět prapodivné koučování, které sice skutečně profesionálnímu poradenství poškozuje renomé, ale na rozdíl od něj se dá udělat jako animovaná webovka s e-bookem ke stažení. Nebo jako instagramový účet.

Požadavky vizuální doby rovněž dobře ovládají některé realitní makléřky. Také jste si všimli, že neexistuje dům, byt nebo kancelář na adrese Kdesi v Čudu, ke kterým by nepřitáhl pozornost čím dál větší výstřih? Nemají zkrátka k dispozici aplikace a drony jako jejich kolegové z velkých realitek, řídí se tedy pravidlem, že si má každý se svou soudností poradit, jak umí.

Procházení nekonečného přehledu novinek na hlavní stránce vám zpestří občasné systémové informace, kdo z vašich přátel pracujících v korporátu zrovna ocenil svou kolegyni nebo někomu gratuloval k povýšení. Jsou to radostné chvíle mezi povinným lajkováním příspěvků na firemních stránkách, které vlastně nikdo nečte, ale pokud by to nedělali, zase by se na poradě řešilo, proč u novinek o účasti na veletrhu v Tramtárii nejsou žádné reakce.

Náborářské debaty o tom, jak v dnešní situaci pracovního trhu zajistit firmě scházející lidské zdroje a zda by to nevyřešily třeba pravidelné pátky se stolními hrami, jsou samostatnou kapitolou. Škoda, že se do nich nezapojují programátoři a konzultanti ze zemí třetího světa, od kterých vám občas budou chodit žádosti o spojení. Jejich profily jsou ještě trestuhodně suchopárné: jako by snad pákistánský specialista na správu zákaznických systémů nevěděl, že si má kolonku Motto vyplnit s použitím veselých ikonek. Nejlépe, kdyby tam dal nějaké zvíře vyjadřující sílu, odhodlání a respekt. A neměl by zapomenout ani na hvězdičku před jménem.

Především ale platí, že se LinkedIn bere dost vážně. Je to přece diskuse profesionálů, a ne žádný Facebook pro lidi. Na nadsázku nejsou korporáty stavěné (a jak si už vyzkoušel třeba profil Corporat, ani LinkedIn si s humorem neví moc rady). Ještě by pak na LinkedInu nějak moc žilo. Víc než u firemního příspěvku o veletrhu v Tramtárii!