Nové digitální televize do roka a do dne

Lhůta, během níž musejí začít vysílat nové digitální televize, se nemilosrdně zkracuje. Vybráno bylo šest projektů, které mají teoreticky největší šanci přežít.

Až budete přiští rok touto dobou číst Literární noviny, mělo by už být v éteru k dispozici všech šest stanic - hudební Óčko, regionální RTA, filmová TV Barrandov, rodinná TV Pohoda, zpravodajská Z1 a plnoformátová konkurence Novy a Primy s názvem Febio TV. Licenci mají, ale základní trojčlenku je nutné doplnit ještě o stabilní financování a atraktivní obsah.

Na peníze si například nemůže stěžovat televize Óčko. Její zázemí tvoří mediální kolos MAFRA, vydávající deník Mladá fronta Dnes. Óčko je navíc podle dřívějších vyjádření generálního ředitele Jiřího Balvína v podstatě velmi levná televize - náklady na její stávající provoz dosahují asi tří milionů korun denně. Proud klipů, střídaný studiovými vstupy, chce nejmenší česká televize obohatit o interaktivní prvky. Diváky by mělo nalákat hlasování v hitparádách prostřednictvím televizního ovladače. Ze všech šesti licencovaných televizí chce odstartovat ostré digitální vysílání jako první, už v sobotu 6. května.

Chudá nebude ani čistě zpravodajská stanice Z1. Měla by být sestrou slovenské TA3,
ale její ředitel Martin Mrnka dává přednost světovějšímu označení „česká CNN“. Od podobných televizi se co do schématu nebude nijak výrazně lišit. Čerstvé zprávy naservíruje divákům každou půl hodinu, program obohatí tematickými magazíny. Mrnka tvrdí, že Z1 využije nejmodernější technologie, dostupné na televizním trhu. Nákup drahých novinek zaplatí majitel, slovenská finanční skupina J&T, ovládaná miliardářem Patrikem Tkáčem. Z1 prohlašuje, že divákům nabídne lepší styl zpráv než veřejnoprávní ČT24, Moderátoři zpráv budou seriózní dámy a pánové ve středním věku, v týmu reportérů by se měla objevit jména, známá z někdejšího pořadu Fakta na České televizi. Mrnka už oslovil například svého bývalého kolegu z Novy i ČT Marka Vítka.

Snadnou cestu k obsahu bude mít filmová TV Barrandov. Mohla by být vůbec největším konkurentem Novy a Primy, protože patří společnosti Barrandov Studio, disponující knihovnou českých a slovenských filmů a ateliéry na Barrandově. Licencovaná společnost patří do impéria Třineckých železáren, spoluvlastněných jedním z nejbohatších českých podnikatelů - Tomášem Chrenkem. Na rozdíl od Óčka nebo Z1 se TV Barrandov nechce specializovat na úzký tematický okruh, nýbrž konkurovat už zavedeným celoplošným stanicím. A tak se v programu objeví nejen filmy a seriály, ale i různé magazíny, diskusní pořady a regionální zprávy. Trochu kuriózním prvkem je dvě až tři hodiny trvající živý kontaktní pořad, vysílaný z velkých nákupních center, který by měl na TV Barrandov zaplnit odpolední čas.

Známý dokumentarista Fero Fenič svůj projekt Febio TV označuje za „inovativní, experimentální, dobrodružnou, pestrou, provokativní, odvážnou, hravou a radostnou“ komerční televizi. Místo estrád by měla divákům nabídnout třeba i ruské a bulharské filmy, magazíny o zdraví, bydlení a duchovním životě, nebo vysílání pro různorodé menšiny. Financování zajistí především investiční společnost Arca Capital, působící také na Slovensku, na Ukrajině a ve Velké Británii. Projekt koordinuje bývalý člen managementu televize Nova Petr Sládeček. Na místo ředitele Febio TV by mohl přijít současný ředitel veřejnoprávní Slovenské televize Richard Rybníček, který chce své místo opustit po předčasných volbách na Slovensku.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání také vyslyšela volání různých skupin, které zasypávaly odpovědné instituce peticemi proti násilí na obrazovce. Na poptávku po klidné rodinné televizi, kde ani kapka krve neukápne, zareagoval ostravský magnát a bývalý frontman skupiny Citron Radim Pařízek. Jeho porevoluční podnikatelské zkušenosti pramení především z regionálních rádií Hey, nabízejících posluchačům osvědčené hudební hity. Nyní se orientuje na děti, pro něž vznikl projekt televize Pohoda. „Budou tam také hrané pohádky, bude tam důraz na českou tvorbu, na novou i starší produkci. Chceme také vyrábět hodně vlastních pořadů včetně dětských seriálů nebo dětských filmů. Nebudou chybět ani naučné a vzdělávací pořady. Tím, a nejen tím bude naše televize jiná,“ říká Pařízek. Dětem chce zprostředkovávat tradiční rodinné hodnoty, toleranci a přátelství, mládež by se také měla zapojit přímo do tvorby pořadů. „Predikujeme pro naši televizi něco mezi třemi a pěti procenty sledovanosti, z čehož se uživíme a v budoucnu budeme schopni i generovat zisk,“ dodává k financování stanice Pařízek. Pořady by měly vznikat hlavně v regionech, kde je levnější pracovní síla. To platí i o plánovaných večerníčcích, vyráběných Filmovou školou ve Zlíně.

Asi sto milionů ročně stojí v současné době provoz sítě studií Regionální televizní agentury (RTA). Vlastní ji Jaroslav Berka, úzce spolupracující s televizí Nova. RTA zastřešuje devět studií, z toho pět – v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Ostravě a ve Zlíně – drží licence pro regionální televizní vysílání. „Chceme, aby vysíláni RTA přineslo do Česka denní formát breaking news (mimořádné zprávy — pozn. aut.). Po dohodě se strategickým partnerem, televizí Nova, připravuje RTA technologii pro živé přenosy událostí tak, aby byla schopná reagovat v řádu minut,“ uvedl Berka při obhajobě projektu před Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Vysílání by mělo připomínat koncept Deníků Bohemia, kdy by část programu byla společná a část odlišná podle jednotlivých regionů. Berka si představuje, že RTA přeruší třeba při požáru vysílání a divákům přinese aktuální informace z místa. Podobně jako u Óčka mohou diváci posoudit nabídku RTA už dnes, neboť připravuje regionální zprávy Právě teď na Nově. Digitální vysílání RTA zahájí zřejmě v lednu 2007.

Mohlo být hůř

Ohlédneme-li se za udělenými licencemi, zjistíme, že mohlo být hůř. Šest vybraných projektů představuje celkem odpovídající vzorek životaschopných projektů, byť dvanáct let, na něž se licence uděluje, je dlouhá doba, během které se může stát ledacos.

Před RRTV během května a června 2005 předstupovali lidé, jejichž představy o televizním vysílání byly spíše z kategorie snů a naivních přání.

Za příklad může sloužit projekt, který sliboval zasvětit diváky do východních nauk, buddhismu a života bez komerce. Zástupci této televize se zapřísahali, že se z jejich programu posype jedná evropská tvorba pro náročného diváka za druhou. Neúspěšná stanice pamatovala i na sociálně slabé jedince. Třeba pro bezdomovce chtěla vysílat servisní interaktivní pořad Sweet Home (Sladký domov). Kde by se na něj lidé bez domova dívali, o tom se projekt nezmiňoval.

Jiná televize chtěla vysílat reality show, v níž by na jedné straně stála křesťanská rodina a na straně druhé homosexuální pár. Jindy by se zase konfrontovali Romové se skinheady. Pořad se měl jmenovat stylově: Nesnáším tě...

Bez podrobných programových plánů nelze přesně posoudit, zda nové televize odolají konkurenčnímu tlaku Novy a Primy. Oba zavedené kanály budou vysílat i digitálně a obdrží každý ještě jeden kanál. Navíc mají náskok proti novým projektům: bohaté programové knihovny i zavedené výrobní postupy. Na rozdíl od nich bude muset třeba Feničova Febio TV vzniknout zcela na zelené louce.

Ve světle těchto faktů je tak docela dobře možné, že současné televize budou i na digitálním trhu jedničky, zatímco nové projekty budou spíše za ty nuly.

Vyšlo 2. května 2006 v Literárních novinách, ročník 17 (2006), číslo 18, str. 8.