Rada ČTK s Michalem Semínem nebude pestrá, ale spíš dvoubarevná

Vždyť je přece naprosto absurdní, aby padala vláda kvůli obsazení jedné z mediálních rad v této zemi. Tak komentoval publicista Michal Semín koaliční bouři vyvolanou jeho kandidaturou do Rady ČTK v dresu SPD Tomia Okamury. Sociální demokracie pohrozila, že pokud se Semín do rady dostane, bude to konec vlády. Ale opravdu je zrovna složení kontrolního orgánu ČTK tak důležité, aby sloužilo jako klacek na Andreje Babiše?

Odpověď začněme jednoduchou matematikou. Rada ČTK má sedm členů volených na pět let. Tři zástupce navrhlo hnutí ANO, jednu členku SPD, zbylé jiné strany. ANO a SPD už teď mají v radě většinu. Ale pokud získají ještě jednu spřízněnou duši, mohou pohodlně odvolat generálního ředitele tiskové agentury a zvolit jiného. Podle zákona je k tomu potřeba pět hlasů.

A teď pozor: předpis z roku 1992 neurčuje, za jakých podmínek může ředitel skončit ve funkci. Stačí, aby tak rada rozhodla v tajném hlasování.

Ředitel pak může obměnit podřízené manažery, třeba šéfredaktorku zpravodajství. Někteří členové rady už teď dávají najevo nelibost, že agentura při pokrývání zahraničních událostí významně spoléhá na západní agentury typu BBC nebo Reuters. Na druhou stranu volební zpravodajství nebo informace o brexitu vyhodnotili radní bez výhrad. Zápisy z rady ani nenasvědčují, že by se objevovaly nějaké závažné stížnosti na činnost ČTK, ostatně jich ani moc není. Ale jak už bylo řečeno, ředitel může padnout i bez stížností.

Zastánci Michala Semína se společně s ním podivují, co má kdo za problém. Zdůrazňují, že v radě mají být zastoupeny různé společenské proudy, tak proč by tam nemohl sedět i katolický konzervativec oponující mainstreamu.

To je pravda, ale v tom případě se vraťme k rozložení sil v Radě ČTK. Jak může být pestrá, když mají většinu ANO a SPD? I když vezmeme v úvahu, že se mediální rady neoficiálně porcují podle výsledku voleb, kde je tedy zástupce pirátů, lidovců, starostů nebo koneckonců komunistů?

Hlasitý protest předsedy sociálních demokratů vůči Semínovi je navenek silné gesto, otázkou ale je, jaká bude výsledná cena za to, že nominand SPD neprojde. Oficiálně se všichni v mediálních výstupech tváří, že se tato místa nijak neobchodují. Realita je spíš taková, že záleží na vyjednávacích schopnostech jednotlivých stran a šéfů poslaneckých klubů. Sněmovna volí veřejné funkcionáře v mnoha úřadech, institucích a fondech − namátkou ve filmovém, zemědělském nebo dopravně-infrastrukturním. Vybírá dokonce i dozorčí radu Vinařského fondu. Právě tady se mohou naplnit ambice, které jinde neprošly.

Hlasování o dvou nových členech Rady ČTK, kteří nahradí jednoho člověka za ANO a jednoho za lidovce, má být 10. července. Prý aby se zklidnily vášně.

Scénářů, jak to všechno dopadne, je několik. Sněmovna nemusí zvolit nikoho a kandidáti David Soukup (ANO) a Michal Semín (SPD) spadnou pod stůl. Volba se pak bude opakovat. Ale vládní ANO chce svého kandidáta prosadit, je tedy možné, že neprojde jen Semín, zato Soukup bude zvolen. V tom případě by bylo jedno místo neobsazené a nejspíš po prázdninách by se nominace a volby opakovaly.

Další možností je zvolení kandidáta pirátů Josefa Šlerky společně s kandidátem ANO. Část poslanců ovšem uvedla, že je jim vyloženě nepříjemné, když jim mailové schránky plnily výzvy, aby pro Šlerku hlasovali. Mohou tedy „na truc“ hlasovat pro někoho jiného.

SPD také trvá na podpoře Semína. Nejspíš ho buď navrhne znovu, anebo bude chtít „něco za něco“. Mediální rady čeká brzo další obnova; nejsledovanější bude dění kolem Rady České televize. SPD v ní na rozdíl od Rady ČTK nebo Rady Českého rozhlasu nemá „svého“ člověka a je nepochybné, že přijde s vlastními nominandy.

Na rozdíl od ČTK zákon požaduje, aby návrhy do televizní rady podávaly různé organizace a spolky. Nějaký krycí vehikl se najde bez problémů. A pak už to bude na vyjednávacích schopnostech ve sněmovně. Vsaďte se, že diskuse budou ještě bouřlivější než teď.

Vyšlo 24. 6. 2019 jako komentář v Hospodářských novinách.