Rekordní americká pokuta pro Facebook je k smíchu

Globální sociální síť Facebook dostala v domovských Spojených státech rekordní pokutu za narušování soukromí svých uživatelů. Má zaplatit pět miliard dolarů.

Tolik zprávy, které na první pohled vyznívají tak, že se Mark Zuckerberg zastydí a uvědomí si, že tentokrát už to vážně přehnal, když mu dala přes prsty i federální obchodní komise. Navíc bude pod přísnějším dohledem a musí přijmout systémová opatření − tak čeho se bát?

Třeba toho, že pokuta i uložená opatření jsou vlastně jen bezzubou snahou, jak Facebooku přitáhnout otěže. Mamutí korporace jejich dopad vůbec nepocítí.

Princip pokutovaného chování spočívá v zásadě v tom, že Facebook klamal uživatele ohledně ochrany osobních údajů. Na jednu stranu se tváří, že pro něj není nic důležitějšího, a vybízí lidi, aby si překontrolovali nastavení svého profilu.

Ale zároveň umožnil vývojářům aplikací využívat data o přátelích těch lidí, kteří si stáhli třeba nějakou hru a přihlásili se do ní právě prostřednictvím facebookového účtu. O tom však uživatelé zpravidla neměli ani tušení, a nemohli tedy ani udělat nic proti tomu, aby nějaká aplikace zkoumala jejich data jenom kvůli někomu, koho mají v přátelích.

Facebook zároveň podle komise buď vůbec, anebo jen chabě zasahoval proti aplikacím, které porušovaly jeho vlastní pravidla. Přesné cílení reklamy je základem podnikání americké firmy − stojí a padá s tím, jak relevantní publikum dokáže doručit inzerentům. Tržby z reklamy tvoří naprostou většinu jejích ročních výnosů.

Jen loni díky svým inzertním platformám utržila 56 miliard dolarů. Je to pátá nejhodnotnější firma světa po Applu, Googlu, Microsoftu a Amazonu. Těch pět miliard, které po ní chtějí americké úřady, bude mít zpátky tak rychle, že z toho bude jen drobná nepříjemnost v roční výsledovce. Možná zase natočí nějakou kajícnou reklamu, v níž se omluví uživatelům, že úplně nesplnila jejich očekávání. Dokonce je možné, že otec zakladatel utrousí nějaký přesně formulovaný příslib růžové budoucnosti pro komunitu.

Ale mezitím všechno poběží jako na drátkách, a především se s novými produkty budou objevovat nové díry v systému. Facebook vybudoval svět, nad nímž sám ztrácí kontrolu.

Neuběhly ani dva měsíce od chvíle, kdy oznámil, že chystá vlastní kryptoměnu libra, což vedlo k relativně ostrým reakcím z politického i bankovního prostředí. Přestože tato kryptoměna ještě neexistuje, a nezačalo se s ní tedy nijak obchodovat, zaplavily Facebook podvodné nabídky.

Vznikly desítky stránek, skupin a instagramových účtů, jež se tvářily jako oficiální informační místo o chystané měně a některé z nich se snažily uživatele přesměrovat na podvodné stránky slibující nákup kryptoměny za výhodných podmínek. Reklamy se objevovaly i na Twitteru a na YouTube, přičemž zdařile napodobovaly oficiální grafiku Facebooku.

V podstatě se tím potvrdilo, že Facebook v každodenním objemu reklam nezvládne efektivně vynutit opatření, jimiž se sám chlubil. Byla to právě tato sociální síť, kdo na začátku ledna loňského roku zakázal propagaci jakýchkoliv kryptoměn. Argumentovala přitom, že jde o finanční produkt často spojený se zavádějícími nebo klamavými obchodními praktikami.

Reklamy na digitální měny tedy neměly do systému vůbec projít, stejně jako třeba kampaně na tabákové výrobky nebo léky na předpis. Facebook nachytal sám sebe − je tedy namístě pochybovat, nakolik jsou jeho opatření důvěryhodná a nakolik je to jenom PR strategie, jejímž úkolem je uklidnit rozbouřené vody.

A další špína vychází na povrch. Z úředních dokumentů vyplynulo, že zaměstnanci Facebooku už od září 2015 marně upozorňovali, že firma Cambridge Analytica nápadně shromažďuje spoustu dat pro politický marketing. Sociální síť ji ale odřízla až v březnu 2018 v souvislosti s medializovaným skandálem. Někteří inzerenti také mohli cílit reklamy na čísla telefonů určená jen pro zabezpečené přihlašování na Facebook.

Až zase vedení firmy něco prohlásí, bude dobré to dělit nejméně stovkou.

Vyšlo 29. 7. 2019 jako komentář v Hospodářských novinách.