Rozhovor pro ČRo Plus: Šokující posudky kandidátů do Rady České televize

Šokující jednání popírající roli Rady České televize. Tak označil ředitel ČT Petr Dvořák e-mail, ve kterém předseda sněmovního volebního výboru Stanislav Berkovec z hnutí ANO hodnotí kandidáty do rady. O rozhovor k tématu mě požádala stanice Český rozhlas Plus. Zazněl v rámci bloku Dopolední Plus 11. března 2020.

Považujete rozeslání tohoto mailu také za šokující jednání popírající roli Rady České televize, jak to označil generální ředitel Dvořák?

V jistém smyslu ano. Ale možná z trochu jiného důvodu. Podobné dokumenty kolovaly i v minulosti, při minulých volbách. A je vcelku přirozené, že si každá ze stran podobné materiály vyhodnocuje a má je pro interní potřebu. Ale co je na tomhle dokumnetu šokující, je právě ten tón a obsah hodnotící vztah kandidátů ke generálnímu řediteli. Nebo dokonce vztah k Milionu chvilek pro demokracii. Tam se dostáváme od nějakého odborného hodnocení a zhodnocení přínosu daného člověka k hodnocení jeho společenských aktivit. A to už mi přijde dost za hranou.

Takže kdyby to hodnocení bylo ve smyslu “ano, tento kandidát je kompetentní” anebo naopak “tento kandidát není kompetentní”, to by bylo v pořádku?

Přesně tak. To by mě ani nepřekvapilo. Vlastně bych i očekával, že když někdo bude hlasovat pro nového radního, tak ho nejprve bude zajímat, jakou odbornou kompetenci má. A protože všichni poslanci nebyli na těch veřejných slyšeních anebo je nemohli sledovat, tak je určitě dobře, že by měli k dispozici nějaký podklad. Ale návod v tom smyslu, jak ho poslal pan poslanec Berkovec, to mi přijde opravdu silně za hranou.

Je to ale návod? Je to nutné tak brát?

Myslím si, že to je nutné brát jako návod, protože Stanislav Berkovec má v rámci poslaneckého klubu hnutí ANO svůj vliv. Je koneckonců předsedou mediálního výboru. Skutečně jde o to, že se pak poslanci mohou jeho doporučením řídit, koho podpořit a koho ne. Je to v souladu s tím, co jsme v posledních týdnech slýchali o preferencích vládních stran anebo konkrétně hnutí ANO. U něj se dlouhodobě mluví o tom, že je velmi kritické ke stávajícímu vedení České televize a že chce odvolat generálního ředitele.

Nutno podotknout, že ten e-mail pan Berkovec nerozeslal všem poslancům hnutí ANO, ale zhruba čtyřem desítkám všech poslanců a nejde o žádný závazný text nebo doporučení, o kterém by věděl nebo ho posvětil předseda poslaneckého klubu.

Nicméně je to nutné brát jako vhled do uvažování v poslaneckém klubu a vlivných poslanců, kteří jsou zodpovědní za média. Je to signál, jak hnutí ANO vůbec uvažuje nad volením nových mediálních radní. A je to v souladu s dlouhodobými informacemi, které ze zákulisí volby mediálních rad máme.

Není problém hlavně v té volbě? V tom, jak ta volba probíhá? Když je politická, tak se strany prostě a jednoduše mohou uchylovat k tomu, že budou ve volbě chtít prosazovat své politické zájmy.

Žádný systém volby mediálních rad není ideální. Model, kdy politické strany nominují napřímo, je třeba u Rady ČTK, a ty diskuse jsou tam úplně stejné. Vzpomeňme si na to, když měl do Rady ČTK usednout Michal Semín, tehdy nominovaný SPD. Když tedy srovnám, jestli je lepší model nepřímé nominace, anebo přímé nominace, tak každý má své výhody a nevýhody. Pravda je, že u toho politického modelu, tedy přímé nominace, alespoň člověk ví, která strana za tím kandidátem stojí, takzvaně za něj odpovídá a je možné ji volat k zodpovědnosti. Současný systém nepřímých nominací vznikl po televizní krizi. Měl být jakousi náplastí na to, aby veřejnoprávní média nebyla pod takovým tlakem a kontrolou politiků, ale ukazuje se, že má mezery a potřeboval by nutně doladit.

Zmínil jste, že to, co se v mailu píše o jednotlivých kandidátech, už podle vás může být za hranou. Ocituji hodnocení jednoho kandidáta. Pan Berkovec měl nejsilnější výhrady k bývalému šéfovi vydavatelství Economia a Vltava Labe Media Michalu Klímovi, který při volbě do užšího výběru získal nejvíce hlasů. V tom mailu se píše: „Tento kandidát dlouhodobě a velice aktivně pracuje proti ANO. Není žádný důvod domnívat se, že v Radě ČT tomu bude jinak. V Radě bude zastupovat výhradně zájmy Petra Dvořáka a Milionu chvilek pro demokracii.“ Takovéto hodnocení je tedy podle vás za hranou?

Přesně tak, protože to není odborné hodnocení, ale kádrové hodnocení. To je jako za minulých dob posuzovat vztah kandidáta k socialistickému zřízení. Mně to přijde jako posouzení společenských aktivit, nikoliv těch odborných. A může to být motivované také tím, že Michal Klíma dostal nejvíce hlasů při tom předkole, kdy volební výbor sněmovny zužoval kandidátku na trojnásobek volných míst, tedy na 18 jmen. Může to být tedy motivované snahou zpochybnit toho, kdo by měl největší podporu napříč poslanci.

Mezinárodní tiskový institut vyjadřuje vážné obavy z toho, jak se vládnoucí politická strana pokouší politizovat volbu mediálních rad v České republice. Vidíte to stejně? Dochází k politizaci mediálních rad?

Myslím si, že nedochází k politizaci, protože popravdě řečeno ta volba politická je, byla a bude. Protože ve chvíli, kdy se na ní podílejí politici, tak se tomu nikdy nevyhnete. Vždycky tam bude posuzování nějakých – byť třeba skrytých – stranických a politických vlivů. Toto varování tedy vnímám spíš jako jedno z mnoha, která už v minulých letech také přicházela. Volba byla politická vždycky.

Nebude teď volba členů mediálních rad méně viditelná a sledovaná kvůli dění kolem koronaviru, které dominuje médiím?

Myslím si, že v uplynulých týdnech byla i kvůli některým jménům kandidátů medializovaná poměrně dost. Teď má samozřejmě prioritu koronavir, ale stále je dobré sledovat i to, co se bude dít kolem volby nových radních. Já si myslím, že v kontextu těch nových informací by stálo za zvážení, zda celou volbu nezrušit a nevyhlásit novou.