Vzpomínky na hry pro MS-DOS. Co jste hráli vy?

K následujícímu povídání mě inspiroval Martin Malý svým článkem Na osmibity nikdy nezapomeneme. Mě osobně domácí hraní na osmibitech minulo, mlhavě vzpomínám spíš na automaty v maringotkách u kolotočů a na první televizní konzole s joystickem.

Tohle vzpomínání se vrátí dvacet let nazpátek, do doby operačního systému MS-DOS ve verzích 6.0 a 6.2. Byly to časy ručních úprav souborů CONFIG.SYS a AUTOEXEC.BAT, aby ty hry, které nabízely neuvěřitelnou škálu 256 barev, šly z té 3,5″ diskety vůbec spustit. Pokud se tedy ten archiv v ARJ nejdřív bezchybně rozbalil.

První hru si nepamatuju. Asi to byla ta, kterou hrál skoro každý, protože v základní výbavě systému nic jiného nebylo: GORILLAS spouštěná přes Q-Basic (zdroják, video, online verze). Druhá možnost pro relaxaci se jmenovala NIBBLES, takový ten had v bludišti, kterého o pár let později proslavila Nokia na mobilních telefonech.

Legendární byl samozřejmě Prince of Persia: Sands of Time (video, online verze). Toho času stráveného přesným odměřováním kroků, aby se ten blbec nezřítil do propasti, nebo na hroty, případně neskončil rozpůlený pohyblivými čelistmi! A za pár měsíců pak po disketách připutoval druhý díl (video), barevnější, obtížnější – a taky s hudbou, která vás za chvíli štvala.

Samozřejmě se i v DOSu závodilo v autech (NASCAR, LOTUS). I v tomto případě často s vypnutým zvukem, ty pazvuky se nedaly moc dlouho vydržet. Nikdy mě moc nechytly střílečky, které dnes patří mezi klasiku žánru (Wolfenstein 3D, Duke Nukem, Doom…), ale nebodovalo u mě ani vodění a úkolování té party trpaslíků v Lemmings.

Zato jsem pilně budoval města a státy. Nejdřív v prvním SimCity (video), ze kterého si doteď pamatuju především cheat na přidávání peněz (Shift + FUND), potom i v SimCity 2000 z roku 1994, kde k původním budovám přibyly i školy, nemocnice a věznice. Kromě toho se zlepšil systém obchodování a výběru daní.

Kde jsou města, tam je doprava, kde je doprava, tam je její simulátor. Transport Tycoon jsem hrál taky – byla to náročná aplikace, potřebovala procesor 486! Patří do sady her, které si občas zahraju dodnes, i když samozřejmě ne v DOSu, spouštím místo toho OpenTTD. Komunita fanoušků tohohle simulátoru je věrná až za hrob, takže originální hru portovala i na zařízení s Androidem.

Královna Alžběta přišla žebrat o mírovou úmluvuOvládnout město je jedna věc, ale co řídit rovnou celý stát? Civilization byla další příčinou mnoha hodin u počítače pod heslem „ještě jedno kolo a už jdu vážně spát“. Všechny díly této série (v současnosti je jich pět, nejnovější datadisk vyšel tento měsíc) prosluly podobně dlouhým intrem, a každý z těch dílů má své věrné fanoušky i tvrdé odpůrce. Když třeba v roce 1996 vyšla Civilizace 2, vyvolalo vášně rozhodnutí vývojářů opustit MS-DOS a soustředit se jen na Windows („proboha, proč?“ ptala se recenze v Levelu). O téhle hře by mohl vzniknout samostatný vzpomínkový článek. Mám za sebou všechny díly, téměř všechny datadisky a současná edice Brave New World – s oprášenými principy špionáže a náboženství – čeká jenom na to, až dostavím kosmickou loď v momentálně rozehraném kole původní Civilizace 5. Je to hra, která mě doslova provází od MS-DOSu až po digitální distribuci ze Steamu. Chybí mi snad jenom koupit deskovou hru, ale to bych si připadal jako Sheldon :-).

Civilizace ostatně byla nejspíš jedna z prvních her, které jsem kromě originální verze hrál taky v neoficiální lokalizované podobě. Přivedlo mě to dokonce k zájmu o programování a překládání software.

Kromě strategií a simulátorů mě zajímaly také adventury. Pod DOSem to byla konkrétně Kyrandie  v celkem vtipném českém překladu (video). Snažili jste se zachránit království, které chtěl ovládnout zlý šašek Malcolm. I tato hra se dočkala několika pokračování. A abych nezapomněl na arkády: pamatujete Prehistorika? Já moc ne, pořád totiž padal… Zato o hádankách z The Incredible Machine se mi málem zdálo.

Samostatnou kapitolou jsou české hry – dlouho mi vydrželo třeba Tajemství Oslího ostrova, hrál jsem i 7 dní a 7 nocí, poslední bylo asi v roce 1998 Horké léto. K těmhle adventurám přidávám ještě původně polského Agenta Mlíčňáka.

A teď už dost nostalgie. Musím dodělat tu kosmickou loď. V Portlandu už mají hotovou další část.

10 komentářů u „Vzpomínky na hry pro MS-DOS. Co jste hráli vy?“

  1. Tak já v tom MS-DOSovém období jel primárně na Amize, takže většinu těch her jsem taky hrál, ale na ní. Přidal bych ještě Dunu, tu první, kde musel Paul chodit po Arrakis a ukecávat Fremeny, aby pro něj těžili/bojovali… a samozřejmě i Dunu 2, asi první hru toho typu „postav fabriku, vyrob jednotku, klikni na jednotku, upgraduj ji a pošli ji někam něco udělat“.

    U Agenta Mlíčňáka velmi doporučuju zahrát si polský originál. Český překlad prý vznikl tím, že někdo přeložil anglickou verzi, tj. překlad překladu a ztratila se spousta vtipů. Polštině je v té hře dobře rozumět a je to fakt pecka.

  2. X-COM! To je hra, ke které jsem se i v dobách Win7 několikrát vrátil. Vynikající atmosféra a vizuál, napětí odkud zas vyjde střela. Ufouni měli něco do sebe, byl tam pocit něčeho cizáckého, nepochopitelného. Kupodivu jsem víc hrával 2. díl (pod vodou), přišel mi ještě atmosféričtější a zajímavější. Přece jen podvodních her moc není (další třeba Submarine Titas, neDOS) a tohle bylo zpracováno dobře.

    Z dalších Prince2, Prehistorik2, WarCraft, Lost Vikings, Syndicate

  3. Na Invexu v roce 1991 na jednom z vystavovaných počítačů byla vidět svislá šachta, do níž padaly různé drátěné krychle a hranoly, kterými se během pádu dalo otáčet. To mě zaujalo, zejména proto, že tento polský 3D klon Tetrisu mi pak fungoval i doma na PC-XT s grafikou Hercules.
    Později přišly sofistikovanější hry s hezčí grafikou, ale ten wow efekt už se nikdy neopakoval.

  4. Golden Axe, Lemmings, Xenon II, Operation Wolf, Railroad Tycoon, Dune 2, Civilization, Master of Orion, Lemmings, Stunts, Cycles, F1, Test drive, a mraky dalších…

  5. Jo, jo… Máme celkem podobný vkus… U mě u 8-bitů jednoznačně vede Kennedy Approach, to hraju dodnes. Pak taky Gremlins, ROBO II atd… V dobách 386tek to byla samozřejmě Civ 1, Prince of Persia, atd… stejně jako u vás. No a Transport Tycoon, to byla klasika. Zvlášť, když jsem omylem přišel na cheat na nekonečně peněz (postavit železniční tunel z jednoho konce mapy na druhý nestrhávalo peníze, ale naopak přidávalo – byly to snad miliardy…).

    Lost Viking jsem taky oprášil asi před půl rokem, stejně jako Formula 1 (jedna z milionu). No a samozřejmě nelze zapomenout na legendární LHX a později Commanche Overkill.

  6. Moje první hra na PC DOS byl Pushover a pak Prince of Persia 1. A pak všechny hry co jste tu psali =D S bratrem jsme proti sobě ještě hodně pařili Budokan. Ale nejvíce atmosferická hra pro mě byl Another World. Z konce jak společně odlítají pryč a té hudby se mi tenkrát ježily chlupy a měl jsem na krajíčku.

  7. Jeste nelze nevzpomenout na zanr D&D: legendarni Dungeon Master, trilogie Eye of Beholder, Lands of Lore a nezapomenutelna Wizardry VII. Ze sportovnich jeste treba zimni a letni olympiada (na ktere nejeden paran vymlatil klavesu Enter 🙂 a zavodni simulator Stunts (kde se daly stavet vlastni trate). Z adventure games zive vzpomina na Leisure Suit Larry, Monkey Island a Simon the Sorcerer, z novejsich treba Goblins 3.

    Zamackavam slzu …

  8. Jó, vzpomínky! Dopředu se omlouvám, že se určitě rozkecám. Já začínal u DOSu 3.3 a 5,25“ disketové mechaniky a jako první hru jsem měl jakéhosi akčního Indiana Jonese, ve kterém jsem se nedostal ani z prvního levelu, nicméně si ho pamatuju 🙂
    Pak přišli Prince of Persia (btw Sands of Time je až nová inkarnace, původní hra byla bez podtitulu), Duke Nukem (2D), simulátor formulí Grand Prix Circuit, Test Drive, a ponorkový simulátor Gato, který byl zajímavý tím, že vyhrát boj proti hladinovým plavidlům bylo mnohem snazší na hladině, než pod ní 🙂
    Dál na mě velký dojem udělal Moonstone: A Hard Day’s Knight, hra s rytíři a monstry, která byla neuvěřitelně krvavá. Ze stejného důvodu si dodnes pamatuji Battle Chess, i když jsem jinak na šachy nikdy moc nebyl.
    Hodně času jsem strávil s Elite II: Frontier. Život vesmírného obchodníka a příležitostného lovce pirátů byl úžasně návykový. Asi nejvíc jsem si ale nakonec oblíbil klasické adventury. Věci jako Indiana Jones and the Fate of Atlantis nebo Gabriel Knight: Sins of the Fathers mě svým příběhem naprosto pohltily (a to i když byla jedna v angličtině a druhá v němčině, takže jsem většinu hrací doby trávil se slovníkem v ruce a i tak mi nejspíš dost věcí uniklo :-).
    Sim- věci a Tycoony mě nikdy moc nechytly – vyžadovaly příliš mnoho organizace a plánování, což mi bylo, jakožto bytostnému chaotikovi, proti srsti. Lemmings mě chvíli bavili, ale pak mi to začalo připadat pořád stejné. Wolfenstein 3D a později Doom byly úžasné z technického hlediska, ale spíš jsem se na ně rád díval, než že bych je hrál. Na akční hry jsem vůbec moc nebyl. Jedna z mála výjimek, kterou jsem dohrál až do konce, byl Crusader: No Remorse, který měl kromě slušné hratelnosti a grafiky hlavně – skvělý příběh.
    No, a při hledání dalších příběhově založených her jsem nakonec dokonvergoval k RPGčkům: Fallout, Baldur’s Gate, Planescape: Torment atd., ale to už začala doba Windows.

  9. To já jsem drhnul hlavně:
    Prehistoriky 1&2,
    Dangerous Dave in the Haunted Mansion
    Battle of Britain
    In Search of Dr. Riptide (ta byla super)
    Supaplex,
    PacMan,
    Formule a Motorky od Accolade
    a různé další
    jo a Baltíka 🙂

    Zkoušel jsem rozjet i D&D, Barbarian, Hexen, GoldenAxe a plno dalšch, ale nepodařilo se mi to.

  10. Absolutní prazážitky?
    Kromě Goril, co tu ještě nepadlo:
    Alley Cat (čtyřbarevná EGA hopsačka), Red Baron (asi první lítání, pak jich ještě bylo…), Carrier Command (geniální věc), Crazy Cars (3, tuším), z her na bohy Powermonger a Populous
    z toho, co padlo:
    Another World, Golden Axe, první Prince, OpWolf, první Leisure Suit Larry.

Komentáře nejsou povoleny.