Zoufalí lidé propadají obchodu s ezoterikou. Vinu nesou i média

[dropcap]T[/dropcap]elevizní dokument Obchod se zdravím znovu upozornil na to, jak se lidé nespokojení se západní medicínou stávají lákavým terčem různých „konzultantů“. Tento svět zázračných kapek na všechno, magických světel, čaker, aury a ovládání tělesné energie je velmi často jen strojkem na peníze.

Nutno dodat, že mu ochotně pomáhají i média, pro která jsou podobní lidé vítanými hosty zábavních pořadů. Rozmělňování odborného přístupu k lidskému zdraví je nebezpečné, a zatímco jedni vydělají, druzí mohou zemřít. Nekritické povídání o alternativních metodách žene zoufalé lidi, kteří už vyzkoušeli všechno, do náruče těch, kteří jim za peníze řeknou cokoliv.

Oficiálně podobní jedinci neposkytují zdravotní rady, lékařskou péči ani léky. Nemají na to mnohdy ani vzdělání, nemohou být ani registrováni jako zdravotnické zařízení podléhající přísným podmínkám. Jsou tedy krytí tím, že jen „konzultují“.

Konzultovat můžete legálně cokoliv s kýmkoliv a je jen na vaší soudnosti, jestli se jeho názory budete řídit. Nikdo vám ani nemůže zakázat, abyste hazardovali se svým zdravím. Pak vám ale bude trable a nemoci rozebírat třeba stavební technik, který si na internetu přečetl, že se dá rakovina vyléčit naředěnou chemikálií na čištění bazénů.

Porevoluční mediální trh vycítil poptávku a v televizi, rádiu i v časopisech se začali objevovat lidé, kteří nemají medicínskou kompetenci, zato mají na medicínu názor.

I v tomto případě jde o šedou zónu, prostě je posadíte do pořadu pod hlavičkou „zábava“ a máte vystaráno. Astrologové si podávají dveře s kartářkami, věštkyně střídá léčitele, léčitel střídá konzultantku přes čakry, další mluví s vesmírem, jiní prolévají vodu informačními krystaly. Toho se chytnou celebrity, které začnou vychvalovat své oblíbené léčitele, a kruh se uzavírá tím, že posluchači věří svým oblíbeným moderátorům a známým osobnostem.

Když mají zkontrolovanou auru bohatí a populární z Prahy, co by si ji nenechali prověřit i diváci? Co kdyby tam bylo něco špatného? A to si vsaďte, že bude, protože pak kasa cinká.

Na českém trhu si můžete koupit přinejmenším čtyři časopisy, které jsou věnované čistě „tajemstvím života“, „alternativní medicíně“, „detoxikaci“, „bioinformačním přípravkům“ nebo „channelingu“ − komunikaci s anděly. Přečtete si v nich třeba doporučení na halucinogenní žábu, která kompletně rozpustí vaše ego.

V dalším se zcela vážně rozebírá přechod na pránickou výživu, tedy opuštění potravin a žití doslova ze vzduchu. Ale protože se to musíte naučit, nechybí samozřejmě pozvánka na dlouhý placený workshop. Jinde si žena známá z bulvárních médií pochvaluje trénink „uvědomování svého božství“. A takhle bychom mohli pokračovat.

V regulovaném prostředí televizního vysílání bývají vědmy, bubínkáři a rovnači energetických drah vděčnou náplní nočního vysílání. Papírově jde o teleshoppingové pořady s prémiovou telefonní linkou. Pokud splní požadavky zákona, mohou vykládat cokoliv.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání před podobnými pořady varuje, sama má ale omezené možnosti, jak zasáhnout. A ty se netýkají obsahu a šíření bludů, ale spíše „provozních“ parametrů − tedy aby byl divák průhledně informován, kolik ho celé volání bude stát a jak služba funguje.

Není bez zajímavosti, že tohle rozvinuté podnikání s ezoterikou je řízeno z Maďarska, a provozovatel služby slibuje televizním stanicím, že jim zvedne výnosy. Věštecké linky vyzvánějí už ve 23 státech.

A není to jen záležitost komerčních médií. I v těch veřejnoprávních jsme opakovaně slyšeli přinejmenším pozoruhodné hosty, ostatně v úvodu zmíněný dokument nabídl ukázku i z pořadu České televize.

Letos v dubnu si regionální studio Českého rozhlasu v Hradci Králové pozvalo na rozhovor lékaře a homeopata v jedné osobě, který „měří vibrace lidského těla“ pomocí „biorezonance“, která mimo jiné „harmonizuje čakry a orgánové meridiány“. Lékař si placenou metodu pochválil a celé povídání proběhlo v mile nekonfliktní atmosféře, aniž by vůbec padlo, že je biorezonance zpochybňována coby pavěda a šarlatánství.

Kolik televizních dokumentů bude ještě potřeba?

[otw_shortcode_info_box border_type="bordered" border_color_class="otw-black-border" border_style="bordered" rounded_corners="rounded-3"]Vyšlo 28. května 2018 v Hospodářských novinách v pravidelné rubrice McMedia.[/otw_shortcode_info_box]