Parazit, nebo revoluční nástroj? Další filmové studio žaluje aplikaci Midjourney

Tvůrci Batmana nebo Toma a Jerryho jdou po Midjourney. Tvrdí, že AI systematicky krade jejich díla.
Společnost Midjourney, která stojí za populárním generátorem obrázků s pomocí umělé inteligence, čelí další žalobě ze strany významného mediálního domu. Začátkem září na ni podal u kalifornského soudu žalobu mediální gigant Warner Bros. Discovery. Tento krok následuje po podobné červnové žalobě, kterou iniciovala studia Disney a Universal. Jádro sporu se v obou případech soustředí na obvinění z masivního porušování autorských práv.
Filmová studia tvrdí, že Midjourney neoprávněně využívá jejich duševní vlastnictví k trénování svých algoritmů a umožňuje uživatelům vytvářet obrázky a nově i videa, která jsou často k nerozeznání od chráněných postav a světů, jako jsou Hvězdné války, Batman, postavy ze Simpsonových nebo Ledového království. V žalobách je Midjourney popisována jako „virtuální prodejní automat“ na neautorizované kopie, který svůj obchodní model, s údajnými příjmy 300 milionů dolarů v roce 2024, postavil na systematickém porušování práv kreativního průmyslu. Podle žalobců Midjourney pro své účely stáhla miliardy obrázků z internetu, aniž by žádala o souhlas držitelů práv, což dokládají i dřívějšími výroky ředitele Midjourney Davida Holze.
Související text: Generátor obrázků Midjourney čelí žalobě studií Disney a Universal
Společnost Midjourney však podobná obvinění razantně odmítá. Ve své srpnové reakci na žalobu studií Disney a Universal se brání s tím, že trénování umělé inteligence spadá pod doktrínu „fair use“ (spravedlivého užití), která v americkém právu za určitých okolností umožňuje použití autorského díla bez souhlasu. Firma přirovnává proces učení svého modelu k tomu, jak se učí lidský umělec – ne memorováním konkrétních děl, ale abstrakcí stylů, vzorů a konceptů z obrovského množství dat. Cílem podle ní není kopírovat, ale vytvářet zcela nová, transformativní díla.
Midjourney dále argumentuje, že sama není tvůrcem obsahu, ale pouze poskytovatelem nástroje. Odpovědnost za případné porušení práv by tak měl nést uživatel, který zadává konkrétní příkazy. Poukazuje také na to, že existuje řada legálních využití, jako je parodie, kritika nebo fanouškovská tvorba. Společnost navíc tvrdí, že žalující strany nepostupovaly podle zavedených pravidel a nenahlásily konkrétní výstupy, které by jejich práva porušovaly. Ve své obraně Midjourney upozorňuje i na skutečnost, že samotná studia, včetně zaměstnanců Disney, její technologii využívají a její představitelé ji veřejně označují za přínosnou.
Právní situaci v oblasti generativní AI komplikuje i vývoj v jiných případech. Soudy v USA se již dříve přiklonily k názoru, že samotné trénování AI na chráněných datech může být legální. Příkladem je spor společnosti Anthropic, tvůrce jazykového modelu Claude, s autory a vydavateli knih. Tento případ však nyní směřuje k mimosoudnímu vyrovnání ve výši 1,5 miliardy dolarů. Důvodem je skutečnost, že Anthropic k trénování modelu nejen využívala, ale také na svých serverech skladovala nelegálně pořízené kopie knih z pirátských webů, což soud vnímal jako problematické.
Filmová studia jsou přesvědčena, že jednání Midjourney je úmyslné a poškozuje jejich podnikání, které je závislé na licenčních poplatcích. Trvají na tom, že Midjourney disponuje technologií k filtrování obsahu, jak dokazuje blokováním násilného či explicitního materiálu, ale vědomě ji nepoužívá k ochraně autorských práv. Požadují proto soudní zásah a náhradu škody. Případ žaloby Warner Bros. Discovery je na samém začátku a společnost Midjourney se k němu ještě oficiálně nevyjádřila, očekává se však, že její argumentace bude podobná jako v souběžně probíhajícím sporu se studii Disney a Universal.