Rozum proti emocím? To nebude vládě fungovat

Koaliční vláda uvolnila dvě stě milionů korun na strategickou komunikaci. Na starosti ji má mít půlúvazkový zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma.

Teď mu shánějí do týmu lidi, ale není to snadné, protože státní administrativa z různých důvodů není pružná. Ministr vnitra Vít Rakušan pro Aktuálně.cz podotkl, že struktura vzniká za pochodu a v době války.

Zatím vláda pustila do světa web Braňme Ukrajinu, braňme Česko. Je zajímavý tím, že na něm v podstatě nic není. Je to jedna stránka, kde velkou část obsahu tvoří loga spolupracujících organizací. Pak je tam šest krátkých odpovědí na typické lži a ještě kratší návod, jak vlastními silami bojovat s dezinformacemi.

„Vyvracet lži a pomáhat je jednodušší, než si myslíte,“ tvrdí vládní web a na mysl se vkrádá otázka, jestli tím myslí svůj vlastní přístup. O účinnosti doporučených postupů mám totiž pochyby.

Dezinformace se šíří z několika základních důvodů.

Tím prvním je nedůvěra ve stát, společnost a její instituce. Příčina této nedůvěry nemusí mít nutně politické a ideologické kořeny. Nezřídka to budou lidé zažívající životní krizi a zklamání, kteří se cítí bezmocní a mají dojem, že se proti nim spojil snad celý svět. Často třou bídu s nouzí, nahání je exekutor nebo se cítí odstrčení na okraj společnosti. Šíření dezinformací jim dá pocit, že je konečně někdo bere vážně. Že je ostatní poslouchají, přikyvují jim, chtějí se s nimi kamarádit. Uznání je silná motivace. A najednou se takoví lidé ocitnou ve skupině stejně naladěných jedinců, kteří jsou přesvědčení, že přišli věcem na kloub a všechno je jinak, než jak tvrdí oficiální místa.

Dalším důvodem pro šíření dezinformací jsou emoce: není důležité, kde je pravda, ale čemu chtějí věřit a nad čím si mohou spokojeně ulevit a zanadávat. Podívejte se, jak to tam nahoře vedou! Kdyby radši poslouchali nás, obyčejné lidi, my víme, jak to je! Místo toho cpou peníze cizím! A navíc na každém šprochu pravdy trochu, kdo ví, jak to je, média nám to neřeknou a sestřenice známého manželky z práce říkala, že ji Ukrajinky předběhly u kasy v supermarketu.

To je další kritérium, proč se dezinformace šíří rychleji než pravdivé informace. Bývají opepřené údajnou osobní zkušeností a neoficiálním drbům dá část společnosti přednost už jenom proto, že jsou sepsané lidovým jazykem. Není to nějaký pečlivě cizelovaný text schválený úředníky.

Jaký recept nabízí vládní web proti šíření dezinformací?

„Sleduj a sdílej jen důvěryhodné zdroje,“ doporučuje učitelsky, s dodatkem, že ten pravý přehled ověřených zdrojů sestavuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Et voilà, je to vyřešeno! Nečtěte lži, čtěte důvěryhodné zdroje. Co tam máte dál?

Potíž je v tom, že šiřitelé dezinformací čtou konspirační weby kvůli tomu, že těm oficiálním nevěří anebo tam nenacházejí obsah podle svého gusta. Nezačnou číst seriózní zdroje kvůli tomu, že jim to říká vláda. To spíš naopak.

Následující otcovská rada „Nedávej peníze dezinformátorům, podpoř raději nezávislá média“ je ze stejného ranku. Podporovatelé konspiračních webů jim posílají stokoruny, protože jim to za to stojí. Mají pocit, že se podílejí na něčem velkém, na hnutí odporu, na tvorbě obsahu nezávislého na všem a na všech.

Proč by takoví lidé z ničeho nic začali posílat peníze blíže neurčeným nezávislým médiím? Pro ně jsou přece nezávislá média ty konspirační weby. Nemluvě o tom, že uvázat se k předplatnému seriózních titulů znamená často řádově jiný výdaj než občas něco přihodit do kasičky na otevřeném účtu dezinformátorů.

Zábavné je doporučení „Používej argumenty, které najdeš na webech organizací, které vyvracejí lži“. Rychlé šípy radí: Nepijte na ovoce! Nepijte z louže! Weby, které vyvracejí lži, jsou oblíbeným terčem dezinformátorů. Neuznávají činnost takových stránek, tak jak by je mohly přesvědčit jejich argumenty?

Když se pozorně podíváte do diskusí na sociálních sítích, zjistíte, že rozum proti emocím nefunguje. Když je někdo vzteklý, má pomyslně a někdy i doslova zacpané uši. To můžete argumentů nosit, kolik chcete.

V životě i na internetu se neradi mýlíme. Nechceme být za blbce, nechceme přiznat, že jsme se napálili a že někdo využil naši důvěru. Vládní web ale fanoušky konspirátorů staví právě do takové pozice. Vážně je vyvracení lží tak jednoduché, jak se na něm píše?

Vyšlo jako komentář v Hospodářských novinách, 16. května 2022